27. března 2024
Aktuality
V roce 2024 bude humanitární pomoc potřebovat na 300 milionů lidí. Na světě zuří rekordní množství konfliktů od konce druhé světové války. Obrovské problémy způsobuje také zhoršující se změna klimatu. Humanitární pomoc je tak potřebná stále více. Její poskytování ale doprovází celá řada výzev, od nedostatečného financování po přehlížení zapomenutých krizí. Těmto výzvám se věnovalo také Evropské humanitární fórum, které proběhlo minulý týden v Bruselu. Přinášíme nejzásadnější témata, která v rámci fóra zazněla.
1. Nevídaná míra humanitárních potřeb
V letošním roce bude humanitární pomoc podle odhadů potřebovat až 300 milionů lidí v 72 zemích. Počet lidí, kteří trpí hlady, vzrostl za pouhé tři roky o více než 120 milionů. Alarmující je také počet vysídlených lidí. Do konce června loňského roku bylo na celém světě 110 milionů vysídlených lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky předpokládá, že v roce 2024 bude nuceně vysídlených lidí více než 130 milionů.
„Počet vysídlených lidí celosvětově neustále roste. 1 ze 73 lidí na světě je vysídlen,“ zmínila na Evropském humanitárním fóru Lisa Doughten, ředitelka odboru financování a partnerství v Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Překvapením, které vedly k výraznému růstu počtu vysídlených lidí, byly podle Doughten krize v Súdánu a Gaze. Tyto a další konflikty způsobují nebývalou míru zranitelnosti a lidského utrpení a zvyšují humanitární potřeby. Současné konflikty jsou navíc stále zdlouhavější a komplexnější.
Humanitární potřeby zvyšuje také klimatická krize, která tvrdě dopadá na řadu zemí světa, od Peru přes Keňu po Sýrii, Afghánistán či Somálsko. Očekává se, že změna klimatu bude nadále zhoršovat situaci v těchto oblastech a povede k dalšímu masivnímu vysídlování obyvatel.
2. Nedostatečné financování humanitární pomoci
S rostoucím počtem humanitárních krizí každoročně roste i potřeba čím dál vyšších finančních prostředků. Ta je dlouhodobě neuspokojená a propast mezi humanitárními potřebami a na ně vynaloženými financemi se neustále zvětšuje - v roce 2023 dokázaly poskytnuté finance pokrýt pouze 40 procent z celkových humanitárních potřeb.
Nedostatek finančních prostředků na humanitární pomoc (tzv. humanitarian funding gap) má konkrétní dopady na životy lidí, kteří jsou na humanitární pomoci závislí. „Je za námi velmi náročný rok. Finanční zdroje vynakládané na poskytování humanitární pomoci naprosto neodpovídají potřebám. Ve Světovém potravinovém programu musíme činit velmi bolestivé rozhodnutí o tom, jaká místa a jejich obyvatele vyřadíme z dodávek nouzové potravinové pomoci,“ uvedla Cindy McCain, výkonná ředitelka Světového potravinového programu. Potřeby jsou přitom obrovské. „Světový potravinový program musel vyřadit z dodávek životně důležité pomoci 10 milionů lidí v Afghánistánu, 4 miliony v Sýrii a 3 miliony v Somálsku,“ vyjmenovává McCain.
Nejen Světový potravinový program, ale řada dalších organizací musí činit náročná rozhodnutí o tom, kde a komu mohou pomoc poskytnout. „Slovo, které mi nahání husí kůži, je prioritizace. Nemůžete přece upřednostňovat jeden život před druhým, jednu krizi před druhou. Krize se neustále násobí a zdroje nestačí,“ zmínil během fóra Janez Lenarčič , Evropský komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí.
Příležitost řešit nedostatečné financování humanitární pomoci nabídla revize dlouhodobého rozpočtu EU. Na konci února Evropský parlament schválil revizi dlouhodobého rozpočtu v podobě dohodnuté Evropskou radou. „Pro humanitární rozpočet EU je to špatná zpráva, protože nedojde k jeho požadovanému navýšení. Navíc dojde také ke snížení finančních prostředků na mimořádné události,“ vysvětluje Jan Líska, specialista institucionálního financování v Charitě Česká republika.
Zklamání z tohoto rozhodnutí uvádí ve svém prohlášení také síť nevládních organizací VOICE, jejíž je Charita členem. „V době, kdy humanitární pomoc potřebovalo v loňském roce 364 milionů lidí a kdy finance na humanitární potřeby dlouhodobě nedostačují, jde o výrazný krok zpět v reakci na řešení rostoucího počtu humanitárních krizí na celém světě,“ píše se v prohlášení sítě VOICE.
3. Zapomenuté krize
Na světě zuří v současnosti rekordní množství konfliktů a krizí od konce druhé světové války. Od války v Gaze, která dopadá těžce zejména na civilisty přes pokračující konflikt na Ukrajině až po krize, jimž v médiích není věnováno tolik pozornosti. Právě takovým krizím se věnovalo i letošní Evropské humanitární fórum.
„Příkladem krize, která není na radaru, je situace v Myanmaru,“ uvedla například Lisa Doughten z OCHA. Od vojenského převratu v únoru 2021 se Myanmar potýká s kritickým zhoršením situace prohloubené loňským obnovením střetů mezi ozbrojenými opozičními skupinami a armádou.
Jedné z nejvleklejších krizí na světě čelí také Demokratické republika Kongo. Humanitární pomoc potřebuje na 25,4 milionu obyvatel. Závažný konflikt se odehrává také v Súdánu. Boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami rychlé podpory způsobily vůbec nejrozsáhlejší migrační krizi na světě. Súdán má také vůbec nejvyšší počet vysídlených dětí na světě.
V kontextu válek a krizí, jež plní přední stránky médií, se čím dál tím víc zapomíná na dlouho přehlížené krize. Ať už jde o nedostatečné financování humanitární pomoci pro Rohingské uprchlíky v Bangladéši, o dívky v Afghánistánu, jimž jsou upírána základní lidská práva nebo o miliony dětí na celém světě, jež nemají přístup ke vzdělání. Evropské humanitární fórum upozornilo také na situaci v regionu středního Sahelu v Africe, který zahrnuje země jako Burkina Faso, Mali a Niger, kde podle odhadů žije 20 milionů lidí v oblastech zasažených konfliktem. 2,4 miliony z nich potřebují potravinovou pomoc a počet potřebných se může zvýšit v důsledku neustálého vysídlování obyvatel.
Přehlížené krize zároveň čelí chronickému nedostatku finančních prostředků pro zajištění humanitární pomoci. Fórum upozornilo na potřebu flexibilního financování, které by umožnilo v zapomenutých krizích přístup založený na potřebách. „Je důležité, aby se finanční prostředky rychle dostaly tam, kde jsou potřeba,“ zmínil například Martin Griffiths, zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.
Práce humanitárních organizací, jako je Charita Česká republika, zůstává nadále velmi potřebná v pomoci lidem zasaženým současnými krizemi a konflikty ve světě.
