11. prosince 2023
Aktuality
Přípravy na největší svátky roku jsou v plném proudu. Vyzdobené domovy i veřejná prostranství, vánoční cukroví, koledy i kapr s bramborovým salátem jsou nedílnou součástí vánočních oslav u nás. Jak je to ale jinde ve světě, v zemích, kde působí Charita Česká republika? Slaví Vánoce i v Iráku, Mongolsku nebo Zambii? A jak tohle období obyvatelé jiných kultur prožívají?
Irák – Oslava příchodu nového roku
Ve čtyřicetimilionovém Iráku žije jen kolem 400 tisíc křesťanů. I přesto probíhají v zemi velkolepé oslavy Vánoc – tedy alespoň na veřejnosti. Vánoční stromky, světla a další vánoční výzdoba zaplavují veřejná prostranství měst, obchodní centra či trhy. Stejně jako je tomu například v Mongolsku, je výzdoba směřována spíše k oslavě příchodu nového roku než narození Ježíše Krista. Vánoční stromečky si doma zdobí i řada Iráčanů. Tradičním jídlem, které se v době Vánoc servíruje snad ve všech iráckých domácnostech, je pacha. Jde o tradiční irácký pokrm z ovčí hlavy, žaludku a nožiček.
Křesťané slaví tradiční Vánoce i doma, příslušníci jiných náboženství se zapojují jen do veřejných oslav. Jejich podoba se značně liší v různých regionech Iráku, často jde ale o velkolepé akce či karnevaly. Ve velkých městech, jako jsou Irbíl či Bagdád je v ulicích rozmístěno hodně vojáků, což dodává lidem jistý pocit klidu a bezpečí.
Vánoce oslavují naši kolegové i v kanceláři Charity. Každý rok zdobí stromeček a scházejí se na společnou oslavu.
Gruzie – Vánoční stromek z hoblin
Vánoce se v Gruzii slaví v termínu pravoslavných vánočních svátků, tedy 7. ledna. Jednou z nejvýraznějších tradic je Alilo, průvod ulicemi ve vánočních maskách. Účastníci průvodu zpívají koledy a oznamují narození Ježíše Krista, děti dostávají sladkosti. I přesto, že zelené vánoční stromky, které známe jako symbol Vánoc, jsou v Gruzii také rozšířené, tradiční gruzínský vánoční stromek vypadá úplně jinak.
Čičilaki, jak se nazývá, se vyrábí z větví lísky nebo ořešáku, ze kterých se strouhají dlouhé tenké hobliny, které se samy od sebe kroutí. Nahoře zůstávají spojené s větví, a tak vypadá čičilaky jako hustý dlouhý bílý vous svatého Basila. Čičilaky se zdobí například sladkostmi a sušeným ovocem. Den před svátkem Epifanie (19. ledna) se potom slavnostně spálí, což má dům zbavit všeho zlého.
Dárky roznáší o Silvestru děda Mráz, tradičně oděný do bílého ovčího roucha. Přichází z Kavkazu, aby podaroval sladkostmi a dárečky děti v celé Gruzii. Ty mu za to nechávají za dveřmi Čurčchelu, sladký „salám“ vyrobený z ořechů a šťávy z hroznů.
Zambie – Oslava narození Krista
Lidé v Zambii jsou silně věřící, a tak je pro ně oslava narození Ježíše Krista velkým svátkem. Na veřejných prostranstvích, v obchodech i v domácnostech se objevují ozdobené vánoční stromečky. A to i přesto, že teploty dosahují v období Vánoc kolem 35 stupňů.
Nedílnou součástí oslav Vánoc je v Zambii i tradiční jídlo, pokud si ho tedy může rodina dovolit. Jde o kuřecí maso připravené s rýží místo tradiční kukuřičnou kaší. Málokdo si může dovolit nakoupit dárky pro své blízké, a tak na tradici Ježíška, dědy Mráze ani Santa Klause v Zambii nenarazíte. Na štědrost ale ano. Zambijci totiž myslí i na ty, kteří neměli takové štěstí, a děti v nemocnicích, dětských domovech nebo jinak ohrožené obdarovávají jídlem a sladkostmi, či je alespoň potěší písničkou a tancem.
Vánoce jsou pro Zambijce především náboženským svátkem, lidé se scházejí v kostelech, kde na Štědrý večer společně čekají na narození Ježíška. Po půlnoci pak bujaře oslavují s ohňostroji, troubením klaksonů a především hudbou. Kromě štědrovečerní mše pořádá řada kostelů speciální vánoční setkání, která mohou trvat i několik dní. Během nich lidé poslouchají kázání, modlí se, ale také zpívají, hrají divadlo ukazující narození Krista a oslavují.
Moldavsko – Dvoje Vánoce
Moldavsko je snad jediná země na naší planetě, kde se slaví Vánoce hned dvakrát každý rok. Země totiž uznává termín Vánoc jak podle gregoriánského, tak juliánského kalendáře. Oba termíny, 25. prosince i 7. ledna, jsou také státním svátkem. Jak říkají Moldavané: Slavíme dvakrát, ve starém a novém stylu.
Jedním z nejvýraznějších vánočních zvyků je v Moldavsku zpívání koled. Na Štědrý večer obcházejí skupinky lidí od domu k domu a zpívají písně oznamující narození Ježíše Krista. Za to pak dostávají koledníci sušenky a cukroví, které pro ně hospodyně napekly. Ale pozor, panuje striktní pravidlo, že koledování končí s první hvězdou, která se objeví na obloze.
Ne všichni obyvatelé jsou ale z dvojích Vánoc nadšení. Podle některých dva termíny Vánoc vánoční tradici natolik narušily, že panuje zmatek ohledně toho, kdy a jak oslavovat a kouzlo Vánoc se tak vytratilo. Velká většina Moldavanů si ale dvojí Vánoce užívá a jedny z nich slaví s nejbližší rodinou a druhé se svými prarodiči.
Mongolsko – „Vánoce“ na Silvestra
Mongolsko je buddhistická země, a tak se v zemi Vánoce neslaví. Tedy pomineme-li nevelkou křesťanskou komunitu (křesťanů je v zemi jen 1,3 %). V ulicích i v domácnostech Mongolů se ale objevují nádherně zdobené vánoční stromy, kterým se však neříká vánoční, ale novoroční. Oslava nového roku je totiž v Mongolsku velkou událostí, která některými svými tradicemi připomíná křesťanské Vánoce. Nejde jen o nazdobené stromečky. Místo Santa Klause nebo Ježíška si Mongolové přisvojili ruského dědu Mráze, který se objevuje zásadně jen oblečený do modré a rozdává dárky.
V Mongolsku se příchod roku oslavuje během celého posledního týdne končícího roku. Lidé chodí do barů, klubů, ale pořádají i společné večeře s rodinou, přáteli či kolegy. Koná se celá řada velkých večírků a oslav, kde bývá pestrý program, zjevuje se děda Mráz, rozdávají se dárky a hodně se zpívá a tancuje. Bujaré oslavy a večírky končí den před Silvestrem. Ten pak tráví Mongolové doma s rodinou u novoročního stromečku, kde společně jedí speciální novoroční dort.
I přesto, že jsou oslavy kalendářního nového roku velkolepé, mnohem větší oslava Mongoly čeká u příležitosti lunárního nového roku Tsagaan Sa. Slaví se v lednu či únoru, přesný termín stanovují každý rok budhističtí lámové. Jde o třídenní svátek na oslavu nového roku a také konce zimy a blížícího se jara.
Turecko - Rodiště svatého Mikuláše
Věděli jste, že Mikuláš pochází z Turecka? Narodil se kolem roku 280 v historickém městě Myra (dnes Demre) do rodiny obchodníka s rybami. Stal se knězem a později také biskupem. Podle legendy byl Mikuláš bohatý a svůj majetek rozdával chudým, odtud pravděpodobně pochází také tradice, podle které děti dostávají dárečky na svátek svatého Mikuláše.
V Turecku se nicméně svátek svatého Mikuláše ani Vánoce neslaví, většina místních obyvatel totiž vyznává islám. Štědrý den a vánoční svátky jsou tak běžnými pracovními dny. Přesto už koncem listopadu zaplňují některé turecké domácnosti nazdobené stromečky a zejména ve velkých městech se objevuje výzdoba také v ulicích, v obchodních centrech či hotelech. Místo Vánoc je ale myšlena k oslavám nového roku, podobně jako v Iráku. Díky reformám Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka, přestal v Turecku v roce 1926 platit starý islámský kalendář a od stejné doby Turci slaví konec roku 31. prosince. Většinou ve společnosti rodiny či přátel a vynikajícího jídla.
Ukrajina - Večeře o dvanácti chodech
Vánoce se na Ukrajině slaví podle různých kalendářů: 25. prosince podle gregoriánského a 7. ledna podle juliánského. Většina věřících ale dává přednost lednovému datu. Štědrý den je na Ukrajině ve znamení tradičních rodinných setkání u takzvané svaté večeře - Sviata Vecheria. Oslavy začínají s příchodem první hvězdy, přípravy ale startují už od samého úsvitu.
Tradiční ukrajinská vánoční večeře obvykle sestává z 12 chodů, jež symbolizují dvanáct apoštolů. Hlavním chodem je takzvaná Kuťa, vařená pšenice smíchaná s mákem, medem, ořechy a rozinkami. Toto vánoční jídlo je po staletí nejen na Ukrajině, ale vůbec ve východní Evropě, tak oblíbené, že se podle něj často přezdívá celému Štědrému dni.
Tradičním ukrajinským Vánocům nechybí ani pouliční oslavy. Děvčata i chlapci si připravují speciální písně a básně, se kterými chodí dům od domu a baví své sousedy výměnou za sladké dárky a drobné kapesné. Věří se, že čím více koledníků přijde do domu, tím více štěstí a bohatství bude mít rodina v příštím roce.
Letos jsou ale Vánoce na Ukrajině opět jiné. Kvůli válce není adventní čas na Ukrajině poklidný, ale spíše zoufalý. I vánoční svátky ale ukazují tolik obdivovanou nezdolnost Ukrajinců.
