17. dubna 2024
Aktuality
Víte, že válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů? Války a konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu. Válka na Ukrajině vyprodukovala za první rok více emisí než celé Česko. V Gaze se v souvislosti s ničením ekosystémů mluví o ekocidě a válečném zločinu. A do budoucna představuje problém také obnova poválečných oblastí.
Války a jejich dopad na životní prostředí
Během válek a ozbrojených konfliktů se na ochranu životního prostředí nehledí. V konfliktech, kdy každý den umírají nevinní civilisté, se pochopitelně největší pozornost věnuje záchraně životů a zajištění humanitární pomoci. Zapomínat by se ale nemělo ani na dopad válečných konfliktů na ekosystémy, který je katastrofální.
Jak vojenský sektor přispívá ke změně klimatu? Armády spotřebovávají obrovské množství fosilních paliv, které mají vysokou uhlíkovou stopu. Celosvětová vojenská uhlíková stopa je čtvrtou nejvyšší a řadí se za USA, Čínu a Indii. Pokud by se jen americká armáda počítala jako samostatný stát, patřila by mezi největší znečišťovatele naší planety.
Některé vojenské emise nejsou nutně specifické pro válečné období, ale během bojů se výrazně zvyšují. Jde zejména o palivo pro letadla a naftu pro tanky a námořní lodě. Dalšími zdroji jsou výroba zbraní a munice, vysílání vojáků. A samozřejmě spoušť, kterou způsobuje bombardování, včetně požárů a kouře. Během konfliktů také obrovsky narůstá demoliční materiál a suť z trosek budov. Zničené domy představují ohromné množství obtížně recyklovatelného stavebního odpadu. Odpadové hospodářství v zemích zasažených válečnými konflikty přitom často zaostávalo už před vypuknutím konfliktů.
Při válečných konfliktech dochází k ničení divoké přírody a biologické rozmanitosti. Vedlejší škody způsobené konflikty mohou zabít až 90 procent velkých zvířat v dané oblasti. Na řadě míst hrozí vyhynutí lokálních ohrožených druhů. Války navíc způsobují znečištění, které kontaminuje vodní plochy, půdu a ovzduší a znemožňuje bezpečný život pro místní obyvatele.
Války s sebou přinášejí také obrovskou vlnu migrace, kdy lidé utíkají do bezpečí buď v rámci své země nebo za její hranice. I to s sebou nese výraznou environmentální zátěž.
Světové armády se podílejí na 5,5 procentech celosvětových emisí skleníkových plynů. Mnohé vlády přitom údaje o emisích z vojenských aktivit neuvádějí, číslo proto může být výrazně vyšší. Už teď válečné konflikty vyprodukují ročně více emisí skleníkových plynů než letecký a lodní průmysl dohromady. Dlouho se ale jejich dokumentaci nevěnovala pozornost. Teprve se začátkem ruské invaze na Ukrajinu došlo k prvnímu pokusu o komplexní dokumentaci a vyhodnocení emisí skleníkových plynů během válečného konfliktu.
Válka na Ukrajině vyprodukovala více emisí než celé Česko
Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během prvního roku od ruské invaze na Ukrajinu ekvivalentu 120 milionů tun emisí oxidu uhličitého. Tedy více, než vyprodukovalo celé Česko za stejné období a čtyřikrát více než Slovensko. Do celkové částky započítali odborníci veškeré emise, které vznikly během válčení z válčení, nebo vzniknou z oprav toho, co válka během prvního roku zničila.
Stále přitom nejde o kompletní uhlíkovou stopu. Výzkumníci uvádějí, že dokázali dobře vyhodnotit emise způsobené lesními požáry nebo budoucí emise spojené s opravou zničené infrastruktury. Problém nastává u emisí způsobených vojenskými vozidly, kde jsou čísla kvůli nedostatku informací spíše podhodnocené. Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury. Následují emise spojené se samotnou válkou, do které se kromě fosilních paliv počítá i stavba opevnění, produkce munice a požáry způsobené boji.
Ekocida v Gaze?
Nejen válka na Ukrajině, ale také probíhající válka v Gaze má ničivý dopad na životní prostředí. Jen za první dva měsíce války v Gaze byly emise větší než roční uhlíková stopa více než dvaceti států světa, které jsou nejvíce ohroženy klimatickými změnami. Podle výzkumů stojí za 99 procenty emisí skleníkových plynů letecké bombardování a pozemní invaze Izraele do Gazy. V oblasti, ve které jsou už tak životní podmínky pro místní obyvatele katastrofální, se kvůli útokům na ekosystémy situace mnohonásobně zhoršuje.
Úplný rozsah environmentálních škod v Gaze zatím nebyl zdokumentován, podle analýzy satelitních snímků ale byla zničena až polovina stromového porostu a zemědělské půdy. Dosavadní a pokračující válka bude mít obrovský dopad na ekosystémy a biologickou rozmanitost v Gaze. Čím dál častěji se objevují výzvy, aby byly škody v Gaze vyhlášeny za ekocidu a vyšetřovaly se jako možný válečný zločin. Za ekocidu se obecně považuje obzvláště vážný zločin proti životnímu prostředí. Tedy rozsáhlé a závažné poškození životního prostředí nebo ekosystémů.
Na Pásmo Gazy už nyní dopadají klimatické důsledky jako zvyšování hladiny moří, sucho a extrémní vedra. Velká část zemědělské půdy, energetické a vodohospodářské infrastruktury byla zničena nebo znečištěna, což bude mít zničující zdravotní důsledky po celá nadcházející desetiletí. Zničená je taky více než polovina všech budov v Gaze - výstavba domů je přitom jedním z hlavních faktorů globálního oteplování.
Obnova a poválečné období
Jakmile válečné konflikty skončí, bude potřeba oblasti obnovit. Výstavba a obnova infrastruktury s sebou přináší velké emise. Jde zejména o výrobu cementu, která je náročná na emise oxidu uhličitého, ale také o kontrolované odpalování nevyužité munice, což vede k dalšímu znečišťování. Jenom na Ukrajině bude obnova válkou zničené infrastruktury znamenat uvolnění 200-400 milionu tun CO2.
Nejen obnova budov, ale zejména obnova životního prostředí zabere dlouhá léta, v závislosti na konkrétním typu boje a jeho trvání. Po ukončeních aktivních bojů hrozí rozsáhlé vysychání i ztráta půdy v důsledku nedostatku vody. Může dojít k vysychání mokřadů, které obvykle ukládají oxid uhličitý do půdy a rostlin a mohou přispět k obnově ovzduší. Při jejich vyschnutí se naopak oxid uhličitý začne uvolňovat.
Dopady válek na životní prostředí jsou obrovské. Emise způsobené válkami výrazně negativně ovlivňují změnu klimatu a ohrožují naši klimatickou bezpečnost. Je proto důležité je brát stejně vážně jako jiné důsledky válečných konfliktů, jako jsou humanitární krize nebo ekonomické škody.
Charita Česká republika pomáhá chránit životní prostředí a pomáhat lidem ve znevýhodněných regionech adaptovat se na změnu klimatu. Pomáháme také v oblastech zasažených konflikty a válkami a to i díky štědré podpoře našich dárců.
